1 2 3 4
 
  • slider
  • slider
  • slider
  • slider
Kategorie: Aktuálně

Využití bývalé věznice v Uherském Hradišti

Využití bývalé věznice v Uherském HradištiZde je uveden názor pana Vojtěcha Bureše, kandidáta za Zdravé Hradiště č. 10, na využití bývalé věznice v Uherském Hradišti.

Věznice, která se nyní nachází v ulici Politických vězňů, byla dostavěna spolu s justičním palácem v roce 1897 v reakci za vyhořelé vězení ve Františkánské ulici, které bylo nevhodně umístěno hned vedle kláštera. Za druhé světové války věznici využívalo gestapo jako shromaždiště před transportem do koncentračních táborů. Po válce zde probíhaly veřejné popravy a byli zde vězni, kteří se tehdejšímu režimu nehodili. S reformou státní správy 1960 věznice zanikla, soud byl přestěhován do nynějších prostor, část justičního paláce začala využívat střední umělecká škola a prostory věznice začaly chátrat.

 

Dlouhou dobu zůstala věznice téměř bez jakéhokoliv využití. V části byla velmi nešťastně umístěna družina, jídelna i mateřská školka. Dětské hřiště bylo umístěno v těsné blízkosti bývalého popravčího nádvoří. Část budovy až do dnešního dne využívá okresní soud jako archiv. V roce 2007 začal ve věznici vznikat film Klíček, který měl premiéru v roce 2009 a sklidil vlnu kritiky. Promítání proběhlo i ve věznici v rámci Letní filmové školy. Film je nyní ve filmovém archivu, na DVD nevyšel a nyní je možné shlédnout pouze ukázky. První intenzivní pokus o oživení přišel hned v roce 2010 vznikem občanského sdružení Memoriam, které dodnes usiluje o důstojné využití věznice a kterému se po dlouhých vyjednávání podařilo zpřístupnit věznici nejen v rámci Slavností vína a dnů otevřených památek.

 

Od té doby věznice dále chátrá a tehdejší majitel, Okresní soud v Uherském Hradišti, objekt i nadále využíval jako sklad, avšak plánoval se do areálu přestěhovat.

 

V rámci předvolebního boje do zastupitelstev krajů v roce 2016 se do rekonstrukce pustili bývalý ministr financí Andrej Babiš a senátor Ivo Valenta. Babiš údajně přislíbil finanční pomoc, později však tento výrok popřel s odkazem na místního miliardáře Valentu. Ivo Valenta byl ochotný podílet se na financování stejnou měrou, jako Babiš. Ten věznici dokonce navštívil, po volbách se ovšem Babiš zcela přestal ve věci věznice angažovat, což vyplynulo i z komunikace mezi mnou a panem Babišem, Valentův zájem mírně utichl. Přesto se podařilo docílit dlouho žádaného převodu z majetku okresního soudu na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a uzavření memoranda, které má zajistit důstojné využití a na základě něho byla vytvořena studie využití objektu. Jako nejefektivnější řešení na základě výsledku studie je využít areálu jako muzeum totality, které by spravovalo město Uherské Hradiště. Dále by se do objektu měl přestěhovat okresní soud, ÚZSVM a katastr nemovitostí. To by však vyžadovalo značné stavební úpravy, které jsou problematické nejen z důvodu nedostatečného prostoru, ale taky díky tomu, že věznice je významná architektonická památka.

 

Na základě výsledku studie proběhlo jednání mezi městem Uherské Hradiště a Zlínským krajem na vyřešení financování. Tím se opět zastavil už slibně rozjetý plán rekonstrukce, protože nikdo nechce financovat samotnou rekonstrukci, nýbrž pouze zřízení muzea. Ivo Valenta dle svých slov napomáhá vzájemnému jednání mezi institucemi na domluvě v oblasti financování, o svém podílu na rekonstrukci se již nezmiňuje.

 

O samotné budoucí podobě věznice se zatím pouze spekuluje. Byla vypracována studie využitelnosti s celkem 10 variantami využití. Do finále se dostaly 3 varianty – výsledná, alternativa 1 a alternativa 2. Všechny tři plánují vybudování muzea totality a přestěhování některých státních institucí. Tyto varianty pracují převážně s budoucím hospodářským využitím. Nyní zpracovává ÚZSVM podklady pro Vládu ČR.

 

Jedna z rozsáhlých debat se věnuje zdi okolo věznice. V červenci 2016 dokonce část omítky spadla na Velehradskou třídu. Celá zeď je zpevňována a žádá si rozsáhlou rekonstrukci. Proto mnozí požadují její zbourání. Přispívá k tomu i fakt, že v okolí věznice není dostatek parkovacích míst a případné zpřístupnění objektu by ještě více ochromilo dopravní situaci v ulici Politických vězňů. Kritici demolice však oponují poškozením celého rázu areálu. Rovněž památkáři s demolicí pravděpodobně nebudou souhlasit, protože podle studie využitelnosti vypracované v roce 2017 chtějí památkáři nechat objekt v podobě z roku dostavby. Tedy nesouhlasí s přístavbami, demolicemi ani využívání stavebních prvků v té době nepoužívaných s výjimkou neopravitelných částí. Jak mi potvrdil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, pracoviště v Uherském Hradišti, v současnosti neexistuje žádná písemná zmínka nebo dohoda mezi Okresním soudem v Uherském Hradišti a ÚZSVM na využívání objektu jako sklad spisů, ke kterému v současnosti dochází. ÚZSVM tedy může archiv okresního soudu nechat vyklidit nebo alespoň požadovat nájem jako správný hospodář. Okresní soud argumentuje nedostatečným skladovacím prostorem v současné budově. Avšak tento problém se okresní soud ani nesnaží řešit jiným způsobem, jako například Knihovna Bedřicha Beneše  Buchlovana v Uherském Hradišti, která pro uchování knih využila budovu v areálu bývalých kasáren.

 

Přestěhování soudu do věznice je částí veřejnosti odsuzované. Kritici argumentují značnou podobností věznice s koncentračními tábory. Sice věznice sloužila mimo jiné „pouze“ jako shromáždiště, avšak většina koncentračních táborů a shromáždišť slouží dnes výhradně jako pietní místo. Jediný tábor, který byl přestaven na hospodářsky vhodnější objekt, byl pracovní tábor v Letech, který se po velké kritice veřejnosti složitě vykupoval, aby se zrušil vepřín, který byl na jeho území vybudovaný. Proto je nutné být velice obezřetný ve využití tohoto objektu a je nevhodné brát v potaz výhradně ekonomické a kapacitní potřeby institucí, které by se mohly řešit neetickým přestěhováním, jak navrhuje studie. Až na výše zmiňované Lety jsou tábory jak v České Republice, tak třeba i v Polsku zachovávány jako připomínka minulých událostí a nějaká pamětní deska na zdi to nezachrání.

 

Jediná důstojné řešení vidím v tzv. nulové variantě, kterou se studie proveditelnosti zabývala. Je nejlevnější a nejdůstojnější, spočívá ve vybudování muzea totality a zakonzervování zbylých prostor. Obdobně, jako školy jezdí do koncentračního tábora v Osvětimi, mohli by žáci a studenti jezdit i do věznice. Kapli je možné využívat i k výjimečným bohoslužbám, případně koncertům. Zvýší to cestovní ruch v celém Uherském Hradišti, vždyť při každém otevření věznice je zájem o ni extrémně veliký. V loňském roce věznici navštívili filmaři  v rámci projektu zviditelnění Uherského Hradiště, což může přilákat další zájem o objekt a o to by přestavbou na kanceláře Hradiště přišlo. Jak mi i potvrdili návštěvníci při poslední otevření věznice na Slavnosti vína a otevřených památek, budova razantní rekonstrukcí značně ztratí a přijde o současnou mrazivou atmosféru. Nutno však podotknout, že padající omítky na návštěvníky je nutno řešit. Mluvil jsem o situaci i s pánem, který byl ve vězení vězněn a i on je toho názoru, že by celá budova měla zůstat jako připomínka dob minulých.

 

Doufám, že si všichni kompetentní uvědomí, že kompletní přestěhování budovy okresního soudu do budovy věznice se kapacitní problémy nevyřeší, věznicí není vhodné řešit ekonomickou ani kapacitní tíseň státních institucí i vzhledem ke špatné zkušenosti s využití táboru v Letech.

 

Vojtěch Bureš, 22 let, kandidát za Zdravé Hradiště č. 10

 


Vydáno: 17.9.2018 20:03 | 
Přečteno: 265x | 
Autor: webmaster
 | Hodnocení:

Komentáře rss


, - odpovědět
SOUHLAS !!!
Další argument pro volbu ZH
Snad to nedopadne jako posledně ...
, Co vy na to? odpovědět
„Nutno však podotknout, že padající omítky na návštěvníky je nutno řešit.“ Jak byste tedy řešil okolí věznice vy? Zmiňujete sice nějaké varianty, ale k žádné se nehlásíte.
odpověděl(a)
Dobrý den,
předem bych chtěl podotknout, že Vámi citovaný úryvek se zmiňuje o omítkách v interiéru. Zejména v částech zpřístupňovaných veřejnosti jsou značně oloupané a ze stropu čas od času nějaká ta část spadne.
Já se hlásím k tzv. nulové variantě. Jde hlavně o zpřístupnění věznice. Tedy vybudování muzea totality a pietního místa. Nemyslím si, že je vhodné a důstojné stěhovat do objektu kanceláře, celé by to ztratilo atmosféru. Nedržím ale tento názor striktně. Například jihozápadní křídlo sloužilo i jako jídelna, školní družina a mateřská školka. Tyto místnosti jsou od zbytku věznice oddělené zdí (průchody jsou zazděné, při letošních dnech otevřených památek jste to mohla vidět, když jste hned po vstupu do budovy věznice odbočila do chodby po pravé straně - ulička před schodištěm - a na konci chodby byl průchod po pravé straně zazděn). Díky úpravám, které v nich byly provedeny, nemá velký smysl snažit se bezhlavě tuto část udržet jako součást věznice. Zde by mohlo sídlit například vedení muzea totality nebo by se to dalo využít jako skladovací prostory pro spisový materiál, který je nyní v přízemí centrální části. Bohužel tato centrální část není v nejlepším stavu, došlo například k odstranění příček mezi celami (a to i v prvních patře), ale část materiálu je v bývalých kancelářích, které nejsou pro návštěvníky až tak zajímavé.

Naposledy odpovím na otázku ohledně okolí věznice. Celý objekt se nachází velmi blízko centra města a je těsně obklopen městskou infrastrukturou. Z jižní strany je to střední uměleckoprůmyslová škola, která sídlí v celé jižní polovině bývalého justičního paláce. Na severu jde o autobusové nádraží, kde poměrně nedávno proběhla rekonstrukce právě v okolí zdi věznice. Na východní straně se nachází Velehradská třída, jde o jednu z hlavním dopravních tepen města. Zde je jen možno zmínit, že chodník u zdi věznice by si zasloužil opravit, díky množství projíždějících aut je popraskaný. A na západní straně, kde je hlavní vchod do bývalé věznice, je ulice Politických vězňů, která byla rekonstruována ve stejném období, jako autobusové nádraží. Vyloženě v okolí věznice v brzké době není pravděpodobné, že by k nějakým úpravám došlo. Tedy na dvou stranách byly úpravy provedené nedávno a na zbylých dvou to není možné. Jediná reálná úprava je vpravo od hlavního vchodu do areálu, na zdi je nástěnka a nějaká cedule, tuším, že snad odkazuje na webové stránky věznice. Právě za ní je bývalá vrátnice, která měla i přístřešek (ten se nedochoval). Tam by bylo možné vybudovat pokladnu, případně vystavit různé materiály k rozebrání a obnovit přístřešek. Pokud jsem ale správně pochopil Vaši otázku, Vás zajímá samotná zeď. Na části zdi v ulici Politických vězňů byly nainstalovány velkoplošné fotografie interiéru a exteriéru věznice. Zbylou část zdi v této ulici bych klidně osadil dalšími fotografiemi nebo příběhy vězňů, které jsou na tabulích v uzavřené části věznice (tedy již existují, stačí je přidělat na zeď). Zeď u autobusového nádraží je téměř nevyužitelná. Velkou část zakrývá přístřešek u jednotlivých autobusových stanovišť. A část u hlavní silnice bych vyzdobil buď fotografiemi nebo třeba citáty. Ale klidně i Slováckými motivy, které by celý komplex oživily a přivítaly návštěvníky města. O tom je možné diskutovat s veřejností. V každém případě je třeba opravit omítky jak zdi, tak na budovách věznice. Alespoň ty, které jsou přes zeď vidět. V zahraničí jsem viděl řešení, kdy se opravila jen část zdi a část se nechala původní, aby si každý dokázal udělat představu, jak daný objekt vypadal. To bych použil i zde. Před pár lety spadla část omítky ze zdi, zeď je místy popraskaná a to přesto, že je v minulosti zpevňovaná. Dle mého názoru se uvolňuje pouze omítka, samotná nosná část se zdá být v pořádku, k tomuto ale nemám dostatek podkladů a bude třeba vyjádření statika nebo jiného odborníka. Na závěr bych chtěl zmínit, že bych tu zeď nelikvidovat, takto na návštěvníka padne ten pocit uzavřenosti a alespoň nebude úplně přístupné popravčí nádvoří, kde by mohli spávat bezdomovci, kteří by to zneucťovali.